Na webovém serveru www.pudnibytyvbrne.cz naleznete půdní byty, půdní vestavby, půdní nádstavby, pudy. Pokud máte zájem o výstavbu, tak zde naleznete veškeré potřebné informace. Také zde naleznete informace o výkupu prázdných půdních prostor. Jedná se o jediný specializovaný portál na půdní byty v Brně. Zde naleznete nabídku jak prodeje, pronájmu, ale i výstavbu. Denně je nabídka aktualizovaná a v průmě ru zde naleznete 34 nabídek. brno,půdní byty,půdní vestavby,půdní nádstavby,půdní prostory,pudy,výstavba půdních bytů, brno, brně, brnu, brnem, brna, půdní, půdnímu, půdního, půdním, půdními, půdních, půdníma, byt, bytů, bytě, byty, bytu, bytům, bytem, bytech, byte, prostor, prostorů, prostory, prostoru, prostorům, prostorem, prostorech, vestavba, vestavbě, vestavby, vestavbou, vestavbu, vestavbo, vestavbám, vestavbami, vestavbách, vestaveb

Aktuality

1.02.2008 - Projektování půdních vestaveb z hlediska statiky

Při projektování půdních vestaveb je nutno vždy v první řadě zohlednit hledisko statiky. To konkrétně znamená ...

Při projektování půdních vestaveb je nutno vždy v první řadě zohlednit hledisko statiky. To konkrétně znamená:

1. Posoudit únosnost stávající stropní konstrukce.
2. Posoudit únosnost stávajících svislých nosných konstrukcí.
3. Posoudit únosnost stávajících základů.
4. Posoudit únosnost stávající nosné konstrukce střechy.

S ohledem na velký rozsah dané problematiky bude v rámci tohoto příspěvku pojednáno pouze o problematice stropních konstrukcí.

Stropní konstrukce

Pokud hovoříme o půdní vestavbě, pak stávající nosné konstrukce půdních stropů bývají zpravidla dimenzovány na hodnotu užitného zatížení odpovídající tomuto účelu využití. Podle současně platné ČSN 73 0035 [1] je normová hodnota užitného zatížení stropů pro půdy qn = 0,75 kN.m-2 (viz tab. 3 ČSN 73 0035 [1]), výpočtová hodnota pak qf = qn x gf = 0,75 x 1,4 = 1,05 kN.m-2, kde gf je součinitel zatížení (viz tab. 4 ČSN 73 0035 [1]). Porovnáme-li hodnoty normového užitného zatížení stropů uvedené v tab. 3 ČSN 73 0035 [1] pro půdy a hodnoty normového užitného zatížení stropů pro jiné účely využití místností (např. byt - qn = 1,5 kN.m-2 pokoje a kancelářské místnosti qn = 2,0 kN.m-2, atd.) můžeme vidět, že hodnota normového užitného zatížení stropů pro půdy je dvojnásobně i vícekrát menší než hodnoty normových užitných zatížení stropů pro místnosti s jinými způsoby využití. Totéž platí, samozřejmě, pro hodnoty výpočtových zatížení.

Bude-li stávající půdní prostor následně využíván k jinému účelu (např. byt, kancelář, hotelové pokoje, atd.), dojde vždy k výraznému (dvoj a vícenásobnému) zvýšení užitného zatížení stávajícího půdního stropu. Z tohoto důvodu je v mnoha případech plánovaných půdních vestaveb skutečností, že stávající stropní konstrukce je pro nový účel užívání ze statického hlediska, pokud nebyla výrazně předimenzována, nevyhovující. To je možno řešit v zásadě dvěma způsoby, a to:

  1. Vybouráním původního stropu a jeho nahrazení novým stropem s požadovanou únosností. To však je záležitost zpravidla technicky náročná, pracná a finančně nákladná. Přichází v úvahu jen tehdy, pokud je stávající strop v havarijním stavu, nebo je výrazně poškozen (např, biologickými škůdci, apod.).
     
  2. Zesílením původního stropu na požadovanou únosnost. Níže uvedenými způsoby je možno uspořit zpravidla značné finanční náklady, které by bylo nutno vynaložit na provedení stropů nových. Zanedbatelné není ani zachování stávajícího podhledu a skutečnost, že nedojde k zásahu do místností situovaných pod zesilovanými stropy. Návrh zesílení se provede na základě důkladného průzkumu stávajícího stropu, při kterém je nutno zjistit:

    a) Jak je strop konstrukčně a materiálově tvořen.
    b) Jak staticky působí.
    c) Jeho stav (např. u dřevěných prvků zda není napaden biologickými škůdci, event. druh a rozsah tohoto napadení u ocelových prvků případná koroze, atd.).

Podle konkrétního případu je třeba provést také příslušný počet sond, kterými se určí složení a tloušťky jednotlivých vrstev stropní konstrukce, jejich mechanický stav, vlhkostní stav (hmotnostní vlhkost), atd. Je vhodné využít také endoskopie (např. u dřevěných trámových stropů, apod.). Vždy je třeba také pátrat po původní dokumentaci objektu (u investora, v archívech, apod.).

Teprve na základě takto provedeného průzkumu stávajícího stropu je možno korektně stanovit jeho únosnost a posléze odborně navrhnout způsob jeho zesílení. Návrh zesílení stropu musí být doložen statickým výpočtem.
Pokud jde o způsoby zesílení stávajících stropů, existuje zde řada možností. Uvedeme zde několik příkladů pro:

a) Dřevěné stropy.
b) Stropy s ocelovými válcovanými profily I.
c) Železobetonové stropy.

Možnosti zesílení dřevěných stropů

Zde můžeme provést:

*           Změnu statického systému.

*           Vložení nové stropnice.

*           Spřažení původního stropu s doplňkovou konstrukcí.

*           Provedení nového stropu v úrovni vazných trámů krovu.

*           Příložkování.

Jedna z možností provedení změny statického systému je znázorněna na obr. 1. Stávající dřevěný trámový strop je zatěžován rovnoměrným spojitým zatížením o intenzitě qf, pův.. Tato hodnota zatížení vyvozuje na stropním trámu, uprostřed jeho rozpětí, maximální ohybový moment o hodnotě Mmax, pův., který je nižší než moment na mezi únosnosti trámu Mu. Změníme-li však účel užívání místnosti situované na předmětném stropě, zvýšíme hodnotu užitného zatížení a tím i celkovou (normovou, resp. výpočtovou) hodnotu rovnoměrného zatížení na trám - qf, nové, které na stropním trámu zvýší hodnotu maximálního ohybového momentu - Mmax,nové tak, že bude vyšší než hodnota momentu na mezi únosnosti Mu. Problém je možno řešit následující konstrukční úpravou, kdy při zachování nové, vyšší hodnoty rovnoměrného zatížení na strop - qf, nové , změníme způsob zatížení stávajícího trámu, čímž dosáhneme také změnu v průběhu ohybových momentů na tomto trámu a zároveň snížení jejich maximálních hodnot pod hodnotu momentu na mezi únosnosti Mu. To v důsledku toho, že původní parabola 2? se změní v podstatě na téměř lineární průběh (nepatrně ovlivňovaný zatížením od vlastní tíhy stropního trámu a záklopu qvl.t.) s téměř konstantním průběhem ve střední části mezi osamělými břemeny.

Polohu dřevěných hranolů, tedy osamělých břemen, je nutno zvolit citlivým způsobem tak, aby hodnota maximálního momentu Mmax, nové na stávajícím stropním trámu  nebyla zbytečně nízká, k čemuž dojde, pokud umístíme osamělá břemena v blízké vzdálenosti od podpěr. To proto, že by pak vzniklo zbytečně velké rozpětí u horního nosníku (dřevěný trám, ocelový válcovaný profil I), což by mělo za následek zbytečně vysokou hodnotu ohybového momentu. To by pak vyžadovalo zbytečně velkou dimenzi horního nosníku, která by byla neekonomická.
Výhodou tohoto způsobu je jednoduché provedení, bez zásahu do stávajícího záklopu a konstrukce stropu, suchý proces.

Vložení nové stropnice

Mezi stávající stropní trámy se vloží nový nosník (dřevěný trám, nebo ocelový válcovaný profil I). V případě vložení dřevěného trámu je ze statického hlediska reálná dvojí možnost, a to:

  1. Stávající i nové stropní trámy budou nosnými prvky zesíleného stropu (viz obr. 2).
  2. Stávající stropní trámy nebudou nosnými prvky zesíleného stropu. Ponesou pouze stávající podhled, který zůstane zachován. Nosnými prvky nového stropu s vyšší únosností budou pouze trámy nové (viz obr. 3).

V případě vložení ocelového válcovaného profilu I (viz obr. 4) stávající dřevěné stropní trámy rovněž nebudou nosnými prvky nového zesíleného stropu. Také ponesou pouze stávající podhled, který zůstane zachován. Nosná konstrukce nové podlahy se pak vytvoří například pomocí ocelových trapézových plechů, na které se pak uloží vrstva betonu, na níž se pak provedou další vrstvy podlahy. Vhodnou dimenzí ocelových trapézových plechů je pak možno dosáhnout toho, že novou stropnici nebude třeba vkládat do každého trámového pole, ale po větších, vhodně zvolených, vzdálenostech

 

 

 

Spřažení původního stropu s doplňkovou konstrukcí

Používá se v posledních 30 až 40 letech při rekonstrukcích dřevěných stropů. Nedostatečně dimenzovaný (popř. i poškozený) strop se spřáhne s betonovou deskou (viz obr. 4 a 5), nebo s další vrstvou z fošen či prken (viz obr. 6). Z důvodu správné funkce zesíleného stropu je nutno vždy zajistit řádné spolupůsobení původního stropu se zesilující konstrukcí. Spřažení stávajícího dřevěného stropu s další vrstvou prken, fošen, nebo vrstvou betonu se provede pomocí vrutů, hřebíků či jiných spřahovacích prostředků.

Pokud jde o nadbetonování, nevýhodou zde může být velká hmotnost betonové desky. Je však možno použít lehkých betonů. Návrh spřažení, stejně jako každý jiný způsob rekonstrukce či zesílení stropní konstrukce musí být doložen statickým výpočtem. A to nejen jeho definitivní fáze v rámci spolupůsobení dřeva a betonu po jeho zatvrdnutí, ale i montážní fáze, kdy čerstvě položený beton, který ještě nespolupůsobí, stávající stropní konstrukci pouze zatěžuje. V případě, že stávající dřevěný strop nebude schopen přenést hmotnost čerstvého betonu, bude nutno jej dočasně, po dobu tvrdnutí betonu, podepřít. Správná funkce takto zesíleného stropu (jeho zvýšená únosnost a minimální průhyb) závisí na dobrém vzájemném spolupůsobení původního dřevěného stropu a zesilujícího betonu. To je ovlivněno smykovou pevností a tuhostí spojů mezi původní  hřebíků, vrutů, ocelových desek s prolisovanými-konstrukcí a nadbetonováním  trny, vrutů se dvěma hlavami, resp. jiných spřahovacích prostředků, apod. O problematice statického posouzení takto zpraženého stropu je podrobně pojednáno např. v lit. [5] a [6].

Návrh spřažení, resp. celé skladby budoucího takto zesíleného stropu je nutno řádně posoudit nejen z hlediska statiky, ale také z hlediska tepelné techniky. Je třeba posoudit kondenzaci vodní páry uvnitř stropní konstrukce podle kap. 6 ČSN 73 0540 – 2 [2], resp. možnost ohrožení funkce dřevěného záklopu a dalších dřevěných prvků. To proto, aby nemohlo v budoucnu, v rámci užívání stropu, dojít k napadení dřevěných prvků dřevokaznými biologickými škůdci. Posouzení se provede podle ČSN 73 0540 - 2 [2], vhodným výpočetním programem (např. TEPLO 2002 [3]). Z tohoto hlediska je však nutné posoudit nově navrženou stropní konstrukci nejen v její ploše, ale také v kritických místech (vodorovné kouty u obvodové zdi pod stropem a nad podlahou, uložení stropních trámů, apod.). Posouzení ve zmíněných kritických  místech je třeba provést proto, že průběh teplot na povrchu i uvnitř konstrukce zde bývá odlišný od průběhu teplot v ploše stropu. Posouzení povrchové kondenzace se provede podle zásad uvedených v kap. 5. 1 ČSN 73 0540 – 2 [2]. Průběh teplot (resp. vlhkostí) v příslušných konstrukcích se vyšetří pomocí dvourozměrného vedení tepla (resp. vlhkosti)  vhodným výpočetním programem-řešením teplotních (resp. vlhkostních) polí  -(např. AREA 2002 [4]). Pokud jde o vnitřní kondenzaci v kritických  místech  řešení roční bilance kondenzace vodní páry při dvourozměrném vedení tepla není žádným normativním předpisem či jinou metodikou upraveno. Je však rovněž možno použít výstupů např. z programu AREA 2002 [4].

 o hodnotě vodního-Pro betonáž je vhodná použít betonovou směs suchou  součinitele  w< 0,5. Realizace spřažení stávajícího dřevěného stropu s betonovou deskou je mokrý proces. Z tohoto důvodu je nutno dbát, aby nedošlo k nadměrnému promáčení záklopu, případně dalších prvků stropu Povrch záklopu však není třeba chránit před vlhkým betonem. To proto, že jeho zatížení vlhkostí ze záměsové vody je krátkodobé, voda nepronikne do hloubky dřeva větší než 2 mm (v závislosti na konzistenci betonové směsi a na struktuře povrchu dřeva). Předmětná vlhkost se pak navíc zpětně spotřebuje při hydrataci betonu. Před uzavřením betonové vrstvy další vrstvou podlahy musí být tato být suchá, resp. vykazovat pouze rovnovážnou vlhkost.

 










Soubory cookies nám pomáhají poskytovat, chránit a zlepšovat naše služby. Pokud budete náš web používat i nadále, vyjádříte tím svůj souhlas s našimi zásadami týkajícími se souborů cookies. Způsob zpracování cookies můžete změnit v nastaveních internetového prohlížeče.